Když už jsme si dali takovou práci se zhotovením námi vyhlédnutého pleteného kousku, je důležité se o něj správně postarat, abychom si jej dlouho radostně užívali. Níže pár tipů, jak toho docílit…
PRANÍ aneb VLNA VE VLNKÁCH…:
Pleteninu pereme ručně při teplotě kolem 30 °C = vlažná, až mírně teplá voda (pozor – kašmír pouze do 20 °C!).
Použijeme ideálně speciální prací prostředek na vlnu (příp. bavlnu, mohér…), v každém případě se musí jednat o prostředek jemný, neagresivní (někdy se doporučuje vlasový šampón, ale složení vlasů a příze není stejné). U přízí živočišného původu je vhodný prostředek s přídavkem lanolinu, ten se praním z příze uvolňuje. Pozor, opět výjimka – srst lamy alpaky lanolin neobsahuje.
Oděv opatrně namočíme a pouze jemně mačkáme – nikdy netaháme, nedrhneme, nežmouláme, neždímeme, nekroutíme (zkrátka žádný mechanický tah). Po skončení (když už ve vodě není žádná pěna a jsme přesvědčení o znovunabyté čistotě) přebytečnou vodu slijeme, jemně vymačkáme a pleteninu rozložíme na ručník/osušku. Opatrně zabalíme (jako roládu) a lehce pomačkáme či pošlapeme – záleží na naší zdatnosti a velikosti oděvu. Poté rozbalíme a oděv položíme na další osušku. Tentokrát upravíme do požadovaného tvaru a necháme uschnout (průběžně obracíme). Nemusím určitě napovídat, že nesušíme na sluníčku či v jiných extrémních teplotách – stejně, jako jsme s citem prali, stejně tak s citem sušíme.
Logicky tedy nepoužíváme pračku ani sušičku a ani nikam nevěšíme.
Výjimkou je příze označená jako SUPERWASH, tam by mělo být bezpečné prát v pračce na jemný program, do 40 °C (zkušenost nemám). Uvádí se, že díky přirozeným vlastnostem přízí není třeba pletené výrobky prát tak často, jako ostatní oblečení (navíc jej většinou nenosíme přímo na těle). Případně lze přeprat pouze exponované části – výstřih, manžety…
Problémem u praní pletenin v pračce obecně je mechanický princip její práce. Jedná se zejména o ždímání. Během něj by nám odstředivá síla přimáčkla pleteninu ke stěně vířícího bubnu a po určitou dobu by na ni působila. Výsledkem by byla pak v podstatě pletená šála, ať už to na začátku bylo cokoliv. Pokud se vám to stane třeba omylem, nezoufejte – tento šáloidní kousek zkrátka rozložte na ručník či osušku, zformujte do původního tvaru (pulovr, přehoz, kabátek…) a nechte uschnout. A uvidíte – akryl by se mohl vzpamatovat, dražší materiály, jako např. mohér, vám to asi neodpustí…
Určitou záruku by vám měly poskytnout pokyny k údržbě na textilní etiketě. Podle Zákona na ochranu spotřebitele by jím měl být označen každý oděv. To u těch kupovaných. U vámi vlastnoručně pletených kousků se pak řiďte těmi samými piktogramy, které jsou ovšem umístěny pro změnu na adjustační pásce na každém klubku/přadenu příze.
FIXACE: Obdobným způsobem postupujeme při zhotovování výrobku – hotové díly namočíme (viz výše), následně vypneme do požadované velikosti a tvaru (můžeme zafixovat špendlíky) a necháme uschnout (jako podklad můžeme použít starší matraci, koberec apod. – zvažte podložení ručníku igelitem kvůli vlhkosti; existují také plastové fixační podložky). Díky tomu dojde k vyhlazení, narovnání a fixaci pleteniny (např. se nebude vlnit, nebudou se z ní dále uvolňovat chloupky nebo se nebudou rozjíždět vyplétané vzory), příp. k vyrovnání velikostí ok nebo, pokud je potřeba, i velikosti dílu (do určité míry).
Fixace by se měla v ideálním případě provádět již u zkušebního vzorku (10x10cm), který zhotovujeme před každým pletením (pokud s danou přízí ještě nemáme zkušenosti).
SKLADOVÁNÍ: Ani suché pletené oděvy nevěšíme (určitě už jste někdy v obchodě viděli zdeformované svetry od ramínek, na kterých visely – vytlačené boule na ramenou a díly či rukávy vytahané vahou svetru). Jen vložíme opatrně složené do poliček, příp. můžeme srolovat a volně uložit do boxů (záleží na typu pleteniny – přírodní materiály, jako např. bavlna, budou mít větší sklon k mačkání).
Pokud navíc chceme odradit případné molí návštěvníky, umístíme do skříně či boxu prostředek s vůní levandule, sušenou kůru z citrusu apod.
