Co vše zvážit při výběru knoflíků?
- Typ pleteniny: jde o dětský svetřík či pánský silný svetr? Jemná bavlna či příze s vyšším obsahem vlny? Ažurový vzdušný vzor či plastický aranský vzor na silných jehlicích? Podle designu a materiálu volíme vhodný typ knoflíků, tvar (kulaté, hranaté, olivky, rohy, designové, tvar zvířátek, ovoce, písmenek, mořské motivy…), velikost (průměr), barvu, materiál (dřevo, kokos, korek, plast, kov, sklo, kůže, perleť…). A nikde není psáno (a i kdyby bylo), že nemůžete na jednom svetru zkombinovat třeba 2 typy knoflíků (nebo i více, např. u dětského veselého svetříku použijeme více druhů zvířátek). Je tu ale nutno více přemýšlet…
- Cenu: tady bych za každou cenu nešetřila. Když už jste si dali práci s pletením a investovali jste do materiálu, knoflíky by měly být třešničkou na dortu. Tolik zas neušetříte a můžete si zbytečně pokazit celkový dojem a radost z vlastnoručně zhotoveného výrobku. Cena se odvíjí od velikosti, materiálu, zpracování (malý hladký plastový knoflík bude levnější než větší dřevěný atypického tvaru nebo s vysoustruženou hranou). Pozor – vždy sledujte průměr knoflíku.
- Kde koupit: kamenné galanterie, internetové galanterie (tady nezapomeňte k ceně knoflíků připočíst poštovné), webové stránky výrobců či dovozců přízí – musíte prostě hledat. Knoflíky nabízejí i čínští výrobci, ale to se vyplatí spíše u většího množství, a samozřejmě – berte kvalitu s rezervou (i když některé e-shopy nabízejí, dle mého názoru, i tyto knoflíky – zřejmě prostě objednají velké množství a to pak rozprodávají; a proč ne – značkovou elektroniku, kterou kupujeme za velké peníze, vyrábějí také v Asii…). Pokud někde uvidíte, že musíte objednat např. v min. množství 50 kusů, jedná se zřejmě o velkoobchod – tak prostě jděte jinam.
- Vzhledem k tomu, že se zde zaměřujeme na knoflíky u pletenin, nemá smysl řešit praní. Víme, že pleteninu pereme ručně, proto nehrozí mechanické poškození či poškození způsobené horkou vodou v pračce.
- Tip: knoflíky kupujte, pokud narazíte někde na nějaké hezké víceméně náhodou, i když je momentálně nepotřebujete. Ony se hodí, nebojte. Až je potřebovat budete, tak se vám zrovna třeba nebudou žádné zamlouvat a znáte to – čekat nemůžete… Tak tam dáte nějaké, které máte zrovna po ruce, ale „není to ono“ – a je to škoda.
- My, skřítci hospodáříčci, jsme také naučení ukládat si věci, které by se mohly jednou hodit. Nebo-li – když vyřazujete nějaké oblečení s knoflíky, prostě je ustříháte a uschováte (ideálně na jednom místě – např. v plechové dózičce s motivem levandule…, nebo prostě v něčem úplně jiném). Sice to pak jednou možná bude zajímavé hledání v hromádce knoflíků „každý pes – jiná ves“, ale třeba se vám zrovna něco z toho bude hodit…
- Další tip: pokud vám nevadí second-handy, i tam by se možná dal najít nějaký kousek za pár korun se zajímavými (třeba i designovými) knoflíky.

Tipy při přišívání knoflíků:
- Přišíváme použitou přízí, necháváme delší konečky, aby šly dobře zapravit jehlou (propichujeme i zapošívání = dojde k fixaci příze).
- Na konci přišívání nedoporučuji dělat „krček“ (= omotávat přízi mezi knoflíkem a pleteninou) – knoflík bude lépe v dírce držet, nebude se rozepínat.
- Horní a spodní knoflík přišijeme jako první, ostatní pečlivě odměřujeme dle dírek. Proč? Kdyby se nám náhodou pletenina (která je přeci jen elastická) trošku pohnula (vznikla délková disproporce = rozuměj: knoflíky by nevycházely stejnoměrně), nejdůležitější je mít zarovnané okraje – u krku a dole v pase. Pokud se pletenina pohne hodně, páráme a přišíváme znovu…


