Vaše prvotní radost z hladkých pletenin je stále přítomna, ale tak nějak tušíte, že jehlice a příze dokážou mnohem více…? Ano, udělají vše proto, aby naplnily Vaše představy. Nicméně – abyste se domluvili, je třeba znát jejich řeč – pletenštinu. Nebojte, už ji umíte, drobounký slovníček viz níže…
Co po Vás tedy očka vlastně chtějí?
Když chtějí být dvě spolu, pravou jehlici vpíchneme do obou najednou, nabereme vzadu přízi a tu protáhneme zpět – a šup, právě jsme spletli dvě oka…
Někdy ale splétáte ne proto, že chcete mít menší počet ok, ale v rámci vzoru (např. ažurového). To znamená, že chcete zároveň zachovat stávající počet ok. To je také jednoduché: když spletete dvě oka, následně jedno nahodíte. Nebo-li – podeberete pravou jehlicí přízi z levého ukazováčku a pletete dál. V rubové řadě pak tato oka (většinou) pleteme obrace (tím nám na líci vznikne očko hladké).
Svislé čárky znamenají oka hladce, vodorovné obrace – to jste jistě pochopili sami. Číslice v pravém krajním sloupečku pak udávají pořadí lícové řady. Rubové řady zde nejsou znázorněny proto, že očka v nich se pletou tak, jak se jeví (vidíte očko obrace, upletete obrace, vidíte hladce, pletete hladce). Ne vždy to takto je, pak jsou ve schématu zahrnuty řady všechny. Ale není se čeho obávat, ke každému schématu jsou vždy podrobné vysvětlivky.
Když chcete oček víc, protože na Vás štěbetají, že si chtějí hrát – vpíchnete jehlici pod přízi vedoucí mezi nimi (= očka se „drží za pacičky“), podeberete přízi za pleteninou a protáhnete ji zpět – a máte další oko. Stejně tak můžete uplést oko z přední či zadní nitě stejného oka a máte oček ještě více…
Když se chtějí očka přeskupovat, hrát si, předbíhat se – možná jim vyhovíte křížením: provléknete pomocnou jehlici např. dvěma očky, necháte před pleteninou, další očka na levé jehlici upleteme (mohou být také dvě, ale i třeba jedno nebo tři…) a vrátíme dvě očka z pomocné jehlice na jehlici levou. A upleteme. Tím jsme zkřížili. Jednoduché. Pomocnou jehlici můžete také ponechat ZA pleteninou. Princip křížení zůstane stejný, jen efekt bude trošku odlišný. Je to, jako když stojíte, máte dlouhou chvíli a ulevujete svému tělu tím, že křížíte nohy. Jednou můžete dát pravou nohu před levou, podruhé levou před pravou.
Důležitá poznámka pro Vaše pochopení: u křížení si vždy hlídejte 2 věci:
- nejdříve se podívejte na „klikyhák“ znázorňující vlastní křížení (zde barevně odlišeno) – když vidíte čárku PŘED značkou oka (dá se říci i „pod“), znamená to, že pomocná jehlice s okem bude PŘED pleteninou; pokud vidíte (barevnou) čárku ZA očkem (dá se říci i „nad“), znamená to „s pomocnou jehlicí šup ZA pleteninu“;
- pak se podívejte na značky ok (zde v zelené barvě: svislé = oko hladce, vodorovné = oko obrace) – VŽDY jsou znázorněny tak, jak chceme, aby vzor vypadal;
Příklad: pokud tedy vezmeme úplně první (nejspodnější) řadu v obrázku výše, vidíme uprostřed vínový klikyhák, táhnoucí se ZEPŘEDU DOZADU (= pomocná jehlice s okem bude VEPŘEDU) a dále dvě hladká oka = obě oka při křížení upleteme hladce (zde křížíme 1 oko s 1 okem).
Pokud bychom měli jako příklad oranžový klikyhák ve druhé řadě (odspodu): klikyhák začíná VZADU a táhne se DOPŘEDU = pomocná jehlice s okem počká ZA pleteninou; a dále – vidíme, že potřebujeme oko hladce a pak obrace, nebo-li: když čeká pomocná jehlice ZA pleteninou, upleteme oko z levé jehlice HLADCE, pak očko z pomocné jehlice vrátíme na levou jehlici a upleteme jej OBRACE (= potřebujeme mít to, co vidíme na obrázku).
Takto slovy se to zdá možná trošku složité, ale jen co to zkusíte a překřížíte první oka, budete nadšení – jako fakt! : )
A opakuji – u každého schématu je výslovně napsáno, jak co udělat (a když budete skutečně v úzkých, pište…).
Klidně si nahoďte cvičně třeba deset ok a zkoušejte křížit – a nemusíte hned celý kosočtvereček, stačí prostě jedno oko s jedním okem. Uvidíte tu radost, až zjistíte, že to v pohodě zvládnete, otevře se Vám totiž další nádherný široký obzor možností…
PS: moje vychytávka: při křížení malého počtu ok (jedno, dvě, výjimečně i tři…) nepoužívám pomocnou jehlici, ani nic jiného – prostě očko nechám ve vzduchu, jen ho přimáčknu volným prstem k jehlici, aby mi neuteklo, než na něj přijde řada. Ale to si zkuste, až pochopíte křížení jako takové.
A až získáte trošku praxe, ani schémata potřebovat nebudete – pojedete třeba pár prvních řad, ale pak si již Vámi upletené vzory samy řeknou…
V případě Vašeho zájmu najdete vše podrobně v e-booku Pletená magie : )
Přeji Vám radost z nekonečného hraní (kočky) s očky…