Co pro vás znamená pletení? Pokud mu to dovolíte, může se stát cennou součástí vašeho života. Každou minutu, každou chvíli, večer či odpoledne můžete jeho prostřednictvím prožít vědoměji, nejen jím proběhnout… A ať chcete nebo ne, do každého očka zároveň vetkáváte svou osobnost, svůj charakter, vlastnosti, zkušenosti, cit, vnímání, zručnost, emoce… Je to vlastně takové zhmotňování vaší duše – jak jste v tu chvíli byli trpěliví, pečliví, zda jste spěchali a chtěli rychlý výsledek nebo si naopak vybírali přízi a barvu podle vašeho tehdejšího cítění a vaše nadšení se nedalo utišit… Mazlili jste se s každým očkem? Těšili jste se z každého křížení či ujímání? Hladili mohér pro jeho jemnost? Nemohli se dočkat, až přijdete domů z práce, zapnete konvici, a než se voda uvaří, připravíte svou rozpletenou lásku a najdete, kde se uvelebíte pro vaše nejlepší pohodlí? A byli jste hrdí na svůj kousek, když jste jej dokončili? Docenili své úsilí, pracovitost, trpělivost, oddanost, kreativitu? Vážili jste si v tu chvíli sami sebe?
Aniž to možná víte, takhle si také vytváříte krásnou budoucnost – jste v těchto chvílích totiž naladěni na, pro vás, krásné energie… A stejné energie zkrátka nemohou nerezonovat, nemohou se nepřitáhnout, nemohou negenerovat více a více téhož… ; ) A jsme opět u magie, u tvoření našich životů – už jste tvůrci, žádné oběti…
A pokud naopak zrovna neprožíváte třeba své nejhvězdnější období, pletení vás podrží. Tím, čím je. Vším, čím je. Podrží vás fyzicky i duševně – odvede v tu chvíli vaši pozornost, aby se vaše duše mohla vzpamatovat, podepře vás svým kreativním principem, aby vaše duše pookřála, a nabídne nespočet možností, aby vaše duše opět mohla kvést.
Ale zpět k pletení jako takovému. O pletení coby analogii vaší životní cesty si můžete přečíst v článku „Pletení jako cesta…“ (publikovaném 20. 3. 2025). Už víme, že při pletení dochází k našemu zklidnění, dostáváme se do rovnováhy, učíme se přijetí (chyby neexistují), odvaze, otevírání se novému, brát rutinu jako rovnocennou součást procesu, usměrňujeme myšlenky, emoce, zlepšujeme svou koncentraci, uvědomujeme si, že tvoříme něco hodnotného, trvalého, praktického…
Navíc energie vkládaná do tvoření (jakéhokoli) se nemůže ztratit, přitáhnete si podobně zaměřené lidi (svou smečku), poznáváte sami sebe (co je důležitější…?) – a to vše současně. Dnes bych se ale ráda zaměřila na fakta o vlivu pletení na celý náš organismus. Někdo zkrátka potřebuje data a čísla a papíry a vědecké tituly, aby něčemu uvěřil. Na druhou stranu, třeba zrovna toto vám pomůže prosadit, aby se vám, coby manažerovi (nebo kamarádovi manažera ; )) v nějakém léčebném ústavu nebo sociálním zařízení, podařilo pletení zařadit mezi účinné psychoterapeutické činnosti, aniž by na vás někdo pohlížel se shovívavým úsměvem… Byla by totiž škoda, kdyby ne. Nejen pro vás, ale hlavně pro klienty, pro lidi, pro nás všechny. Nebo v domovech seniorů. Nebo ve školách, kroužcích, klubech, kdekoli…
ŠŤASTNÁ DUŠE NEMŮŽE NEPOBÝVAT VE ZDRAVÉM TĚLE.
Co se vlastně děje v mozku, když tvoříme?
Dnešní životní styl není zaměřen na tvoření tolik, co dříve. Už nemusíme chodit lovit, prát prádlo v řece na kamenech, stavět přístřeší, pěstovat vlastní obilí… Vše si můžeme koupit. Naší metou se stalo okamžité pohodlí. Někdy už ani nemusíme ťuknout prstem na displej, myšlenky jsou nám čteny. No, na rovinu, jsou nám podsouvány – líný, hloupý a sebevědomý konzument je totiž ideální zákazník. A občan. Ale to je jiná kapitola.
Jak tato změna životního stylu ovlivnila člověka jako takového? Zjednodušeně – změnil se také. Je to logické a přirozené. Zkrátka se přizpůsobil prostředí, podmínkám, okolnostem. Změnily se denní činnosti. Na biologické úrovni – už není potřeba tvořit jen hmatatelné výsledky. Už není potřeba tvořit vůbec. Toto žádoucí pohodlí, tato meta štěstí, tato mrkvička na konci provázku, za kterým se křečci ženou, je ovšem draze vykoupena. Přeskakujeme tím totiž proces, který nejen, že zahrnuje komplex duševních i fyzických pochodů, ale současně nám svým charakterem přináší naplnění, pocit smyslu, uspokojení, osobní hodnoty… A tu si zkrátka koupit nemůžeme.
Pokud jde konkrétně o pletení: mozek a tělo spolupracují – obě mozkové hemisféry, obě poloviny těla. Zapojujeme oči, mozek, ruce: dopamin (neurotransmiter = přenašeč informací/nervových vzruchů mezi buňkami) nevyletí rychle nahoru a dolů, jako třeba u bezmyšlenkovitého scrollování (posouvání obrazovky), ale uvolňuje se po malých dávkách po delší dobu neboli – pocit uspokojení není jednorázový a rychlý, ale pomalejší a trvalejší. Setkala jsem se i s označením pletení coby „pomalé jógy“ ; )
Myslím ale, že jakýsi úprk do digitálního světa již také dosáhl svého zenitu. Mluvíme o běžném životě. I proto je třeba pro spoustu mladých lidí, kteří se zkrátka do „digitálu“ narodili a vyrůstali v něm, tudíž nic jiného neznají, tak atraktivní vracet se právě ke kreativním činnostem. Je to logické, potřebují naplnit svou duši. Pokud celý život jen sledovali obrázky, jejich dny byly „dvojrozměrné“. A ten třetí rozměr, ta hloubka, zkrátka chybí. Snad to půjde dohnat…
A zároveň, mohou naopak přidat do těchto „tradičních“ činností svůj pohled, své nastavení. Neboli, pojmout je po svém – nejsou zatíženi předávanými vzorci a představami, které mohou paradoxně kreativitu leckdy brzdit. Výsledkem by tedy mohlo být vzájemné obohacení, inspirace, bourání konvencí a hranic, spolupráce lidí s otevřenou myslí a srdcem… A v tom, alespoň já, vidím cestu pro nás všechny…
A co na to tedy ta naše věda? No, nic moc jsem nenašla. A to, co jsem našla, se někdy jen kopírovalo. Napadá mě, že možná i proto, že zkrátka nadnárodní farma byznys (farmaceutický průmysl) opravdu nepotřebuje, abychom se léčili sami – přirozeně plynoucím životem, vyrovnaným vnitřním nastavením, citem pro skutečné hodnoty… No, my bychom se pak ani léčit nepotřebovali… Takže níže citace z pár článků s určitými daty (jsou zahraniční, české jsem neobjevila).
Zdroje informací k vašemu laskavému ověření jsou uvedeny na konci textu.
Zatímco meditace a hlavolamy také přinášejí mozkové výhody, pletení jedinečně kombinuje jemnou motoriku, kreativní plánování a rytmický bilaterální pohyb – vše zapojené do různých mozkových systémů najednou. Tento druh kreativity v jakékoli podobě je užitečný, říká Emily Sharp, licencovaná terapeutka v New York Art Therapy. Tato oboustranná stimulace – vytvořená střídavým používáním obou rukou – je podle Sharp podobná tomu, co se používá v EMDR terapii, a dodává, že tento typ stimulace je spojen se sníženou hladinou kortizolu, zvýšeným serotoninem a dopaminem a zlepšenou regulací emocí. …
Metaanalýza v BMC Public Health … zdůrazňuje, jak praktické, opakující se koníčky mohou zlepšit psychickou pohodu. Další výzkumy ukazují, že u lidí s Parkinsonovou chorobou kreativní umělecké intervence zlepšují paměť, obratnost a emoční odolnost, což naznačuje přínosy i v pokročilém stádiu neurodegenerace, a to znamená, že nikdy není pozdě s těmito koníčky začít. 1)
Aktivity stimulující mysl, jako jsou tyto, používají ergoterapeuti ke zmírnění příznaků deprese a ke zlepšení motorických funkcí u lidí s nemocemi, jako je Parkinsonova choroba, říká Sharon Gutman, ergoterapeutka na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. … Jedním z důvodů je, že tyto aktivity zapojují několik mozkových laloků — čelní lalok (který řídí zpracování odměn, pozornost a plánování), parietální lalok (který zpracovává smyslové informace a prostorovou navigaci), týlní lalok (který zpracovává vizuální informace), temporální lalok (který se podílí na ukládání vzpomínek a interpretaci jazyka a významu) a mozeček (který koordinuje přesnost a načasování pohybu). … Aktivita všech těchto oblastí mozku stimuluje nervová spojení a udržuje jejich rychlé a efektivní fungování … Čím více tato spojení používáme, tím více se zdají zůstat neporušená, zachovávají funkci našeho mozku a brání nemocem, jako je demence.
Ve studii z roku 2012 profesor neurologie a psychiatrie z Mayo Clinic Yonas Geda s kolegy zkoumali účinky aktivit včetně pletení, patchworku a hraní her u 1 321 seniorů, z nichž téměř 200 mělo mírné kognitivní postižení, což je mezistupeň mezi normálním stárnutím a demencí. Výzkumníci zjistili, že ti, kteří se věnovali tvoření, … měli o 30 až 50 procent nižší pravděpodobnost mírného kognitivního postižení než ti, kteří se mu nevěnovali. … 2)
Předběžné výsledky naznačují, že aktivní i pasivní zapojení do kreativního umění konzistentně aktivuje nervové okruhy zapojené do adaptivní emoční regulace, včetně mPFC a amygdaly. Tyto aktivace odrážejí nervové dráhy zapojené do efektivních ER strategií, což naznačuje možnou existenci sdílených mechanismů mezi kreativním vyjádřením a zpracováním emocí. 3)
Jako by chtěly dodat obnovenou energii našemu chování, motorické struktury, které řídí naše pohyby, jsou úzce propojeny s odměňovacím centrem – kde zaznamenáváme potěšení – a s kortikální oblastí našeho mozku, která řídí vyšší myšlenkové procesy. Díky propojenosti mozkových oblastí, které řídí pohyb, emoce a myšlení, plně zapojuje aktivity, které zahrnují řadu těchto složek, okruh odměn řízených úsilím.
Ve skutečnosti, čím více je okruh odměn založený na úsilí aktivován a v chodu, tím větší je pocit psychické pohody, který z toho vzniká. Je to, jako by sítí proudil elektrický proud. … buňky v těchto oblastech mozku jsou zapnuty a vylučují neurochemikálie, jako je dopamin a serotonin, které se podílejí na generování pozitivních emocí. Nervová spojení jsou posilována. Možná nejdůležitější je, že tento druh smysluplného jednání – tedy odměn řízených úsilím – pravděpodobně stimuluje neurogenezi, tedy tvorbu nových mozkových buněk. 4)
Birmingham, profesor psychiatrie na University of British Columbia, říká, že je nadšeným přívržencem pletení od roku 2009, kdy provedl studii o pletení v léčebném centru pro mladé ženy s těžkými poruchami příjmu potravy, včetně anorexie a bulimie… Birmingham přirovnává opakující se pohyby pletení oběma rukama k EMDR (metoda desenzibilizace a zpracování traumatu prostřednictvím očních pohybů), což je forma léčby úzkosti a PTSD, která využívá lehké pohyby rytmicky zleva doprava k aktivaci obou stran mozku (protože levá hemisféra řídí pohyby na pravé straně těla a naopak.)
Birmingham také uvádí, že zkoumal vliv pletení na mozkovou aktivitu pomocí EEG, elektrod umístěných na hlavě pacienta pro měření elektrických signálů uvnitř mozku. Ačkoliv výsledky nepublikoval v recenzované vědecké studii, věří, že počáteční testy naznačují, že pletení může snižovat aktivitu v insule a amygdale, obou oblastech mozku spojených se stresovou reakcí. 5)
Nechť je vaše duše šťastná…
Zdroje:
1) https://www.nationalgeographic.com/health/article/grannycore-knitting-hobbies-brain-health
4) https://www.scientificamerican.com/article/depressingly-easy/
5) https://www.bbc.com/future/article/20260305-the-surprising-health-benefits-of-knitting
