Už jsme si povídali o typech přízí z hlediska jejich struktury, složení materiálu, původu, způsobu vzniku apod. Dnes se zaměříme na jednu zcela konkrétní charakteristiku a tou je síla příze.
Nošením dříví do lesa, či vlastně přízí do galanterie, by bylo vám sdělovat, že podle síly příze a našeho přání volíme sílu jehlic. A že čím slabší příze a silnější jehlice, tím řidší pletenina vzniká. A naopak – čím slabší jehlice použijeme na silnější přízi, tím hutnější (tužší) pleteninu budeme mít. Někdy ale třeba velká očka mohou být záměrem. Zkrátka – ani těmito jednoduchými principy se řídit nemusíme… ; )
Pojďme se podívat na rozdělení přízí podle jejich síly. Jedná se o škálu číselných označení od 0 do 7 a ne vždy toto označení najdeme na adjustační pásce (ikonka přadénka s číslem). Většinou to bývá na přízích zahraničních. Ale to vůbec nevadí, protože je na pásce vždy vyznačena síla doporučovaných jehlic (příp. háčku) a někdy i rozměr vzorku (= počet řad a ok na vzorku o rozměrech 10x10cm, pokud jej upleteme na výrobcem doporučovaných jehlicích z dané příze, ale vzhledem k odlišnému stylu pletení každého z nás berme i toto s rezervou…).
Různé příze jsou vhodné na různé účely, to je nám jasné. Přičemž barevný odstín, jak by se dalo předpokládat na první zjednodušený pohled, opravdu není ten nejpodstatnější. Alespoň co se týče funkčnosti našeho budoucího pleteného kousku (tepelný komfort, splývavost, podtržení vzoru apod.).
Síla příze je přímo úměrná hmotnosti – na přadenu o stejné váze bude více příze slabší neboli na adjustační pásce budeme mít uvedeno více metrů než u příze silnější. S tím souvisí také spotřeba příze pro naše pletení, ale ta je ovlivněna, samozřejmě, plánovanou velikostí, střihem, vzorem… A nezapomeňte na možnost plést z více přízí najednou – k hlavní přízi můžeme přidat třeba přízi s flitry kvůli luxusnějšímu vzhledu, tenoučké mohérové vlákno kvůli hřejivosti apod.
Síla příze je jeden z rozhodujících faktorů v případě, že budete chtít nahradit přízi. Např. budete plést podle návodu a uváděná příze nebude zrovna dostupná, nebude se vám úplně líbit, budete chtít jinou barvu, teplejší provedení apod. Kromě síly příze (= délky návinu v přadenu) pak pro vás bude směrodatné i materiálové složení, typ, doporučované jehlice…
Z praktických důvodů si uvedeme příklady přízí, dostupných na našem trhu, a také anglická označení.
A neodpustím si zdánlivě obtěžující, přesto velice významný krok: VŽDY po upletení vzorku proveďte jeho fixaci: namočíme do vlažné vody, následně vodu opatrně vymačkáme, rozložíme, upravíme tvar a přišpendlíme. Teprve po uschnutí můžeme vycházet z rozměrů vzorku. Další fixaci (VŽDY) pak provádíme po zhotovení pleteniny – ať už jednotlivých dílů (u oděvů sešívaných) nebo celého pleteného kousku (oděvy pletené shora). Rozdíl mezi fixovanou a nefixovanou pleteninou je někdy nepatrný, ale někdy výrazný (ať už se jedná o rozměry nebo splývavost, měkkost, konzistenci = pletenina se jakoby uzavře a nepouští třeba chloupky apod.).
Šťastné motání…!
