Pletení nám nabízí obrovskou příležitost, jak si zlepšit svůj život… A to doslova. Jen je třeba zaujmout co nejmoudřejší přístup, abychom z celého procesu tohoto způsobu tvoření vytěžili pro sebe maximum. Pletení má totiž potenciál léčebný (a to na více úrovních – a bez jakýchkoli vedlejších účinků…), naše prožívání zkvalitňující, za moudrostí směřující, krásu a užitek vytvářející… Opravdu nepřeháním.
Už jen to, že se jedná o tvoření, kreativitu, ladí s naší základní životní esencí – tvořením života. V našem životě totiž tvoříme stále, ať chceme nebo nechceme, vědomě či nevědomě. Život plyne a neptá se. Stejně jako nemůžete přestat dýchat, nemůžete život netvořit. Den za dnem, očko za očkem. Takže už jen z tohoto principu svou kreativitu podporujete, násobíte, posilujete. A kreativita – to je naše životní síla.
(Už chápete, proč „Pletená magie“? A proč srdíčka v logu? ; ))
Pletení vás může naučit i moudrému přístupu k životu. Může se tedy stát vaším životním stylem. Ne ve smyslu, že byste museli nosit jen pletené oblečení. Vůbec. Jde o tu tvořivost, o stálou a vše prolínající snahu a touhu tvořit, o způsob, jakým prožíváme. I pletení, i život.
RUKOVĚŤ MOUDRÉHO PLETAŘE:
- „Já nespěchám – já pletu.“
Nespěchejte. Neutíkejte za cílem, za výsledkem, za hotovým výrobkem. Ano, můžete se na něj těšit, to je jiná. Ale nesnažte se plést šup sem šup tam a honem honem – už to chci mít na sobě. A já vím, jaké to je, a znám tu zoufalou netrpělivost – také jsem kdysi dávno pohrdala vzorky a měřením a o nějakém prožívání radosti z tvoření jsem neměla ani potuchy. A kdyby se mi to tenkrát snažil někdo vysvětlit, asi bych ho vzala jehlicí, protože bych jednak nechápala, o čem mluví, jednak by mě zdržovaaal… Možná to souvisí i s věkem, se zkušenostmi, se zralostí… Takže až budete připraveni si to byť i jen vyslechnout – nepospíchejte, užijte si každé očko, každé nahození, každé křížení, každý vzoreček, každé párání, každou naučenou techniku, obrázek pleteniny, která se vám líbí… Všechno to jsou kapičky radosti. A kapičky tvoří oceány.
Proto, jakmile si uvědomíte, že chcete ještě doplést těchto několik řad nebo se musíte naučit tuto techniku nebo cokoli jiného vymyslí váš mozek – vypněte to video, zavřete návod, zahoďte jehlice… A vraťte se, až se budete zase těšit… To je i princip tvoření šťastného života – být v radosti, abyste ji mohli vyzařovat a tím si i radostný život tvořit…
To, co vám vzniká pod rukama, je navíc projev vaší duše. Toto stvořila, toto je jedna z jejích podob. Poslala myšlenku, vyslala vás na nákup, ukázala vám návod, poradila, jak to udělat… Takhle úžasní jste!
- „Chyby neexistují.“
Vše je proces učení. Proto, když dojdete do bodu, že chcete něco změnit, upravit, vypárat, udělat něco úplně jinak nebo to nedělat vůbec – je to v pořádku. Tyto momenty nejsou projevem selhání, jsou to jen značky „slepá ulice“. Neboli – tudy jít, z nejrůznějších důvodů, nechci.
Zase paralela k životu: váš život nějak běží a vy jste spokojení. Běží podle toho, čemu věříte, co chcete, co vyzařujete. Když ale začnete věřit něčemu jinému, cítit to jako svou pravdu, začínáte tvořit něco jiného… Párání je zkrátka pletená obdoba toho, když ve svém životě odcházíte od něčeho, co už vám neslouží a nahradí se časem něčím jiným…
- „Pletu očka moudrosti.“
Ano, ano, pokud vstoupíte do magické (a za tím si stojím!) říše pletení, jako u čehokoli jiného, jde o proces učení. A nehovořím teď jen o vašich nových znalostech a dovednostech. Jde o váš vnitřní růst, cestu, osobní vývoj. U pletení totiž nezapojujete jen ruce a mysl, které musí pracovat koordinovaně, ale kultivujete i své vlastnosti a svou duši. V různých fázích tak můžeme hovořit o meditaci (když pletete něco, u čeho nemusíte zrovna moc přemýšlet či počítat nebo sledovat schéma), o soustředění (v opačném případě), rovnováze (všechny aktivity vašeho těla, mozku i duše musí probíhat vyváženě a promyšleně). Učíte se trpělivosti, vnitřnímu klidu, tříbíte si vkus, naciťujete, co je pro vás to pravé, učíte se důvěřovat své intuici. Procvičujete mozek, koordinujete pohyby, učíte se pracovat s emocemi.
Tančí i vaše duše: koupe se v proudu kreativity, jásá nad množstvím barev, nepředstavitelnou škálou pletacích technik, stylů pletení, oblečení, nezměrnými příležitostmi k jejich kombinacím, stejně tak k vymýšlení kreací svých vlastních, posvátně se tetelí při každém dotyku příze…
- „Spojuji kreativitu s praktičností.“
A teď se tedy dostáváme k výsledku ; ) Radost z vlastního procesu tvoření se násobí radostí z hotového pleteného kousku. Jednak jsme dokázali stvořit něco užitečného, praktického, krásného, jednak se z pleteniny můžeme těšit pokaždé, když ji znovu a znovu oblékneme. Možná to byl i dárek, pak je tu radost z obdarování. A pokud jste pletli třeba Hajáska do postýlky, každý večer vám srdéčko jistě zaplesá znovu a znovu…
- „Jdu stále vpřed.“
Opovažte se si myslet, že jste dříve něco dělali špatně, neuměli jste totiž vůbec plést a tak, měli byste se za to stydět, možná ještě lépe i obviňovat… Opět, stejně jako v životě, v každé chvíli děláme to nejlepší, co umíme (ať se to tváří navenek jakkoli a opravdu byste o něčem neřekli, že to bylo to nejlepší…). Učíme se. A jak byste se chtěli posunovat, když už na začátku by bylo vše dokonalé? A všechno byste uměli? Vzpomeňte si, co jste uměli, když jste se narodili… No, já vím, že si moc z nás asi nevzpomene, spíš to odhadne – ale byl to základ k tomu, abychom se vše mohli naučit.
A zapomeňte také na výraz „zlepšovat se“. To by totiž vašemu egu/mysli/mozku mohlo okamžitě evokovat, že jste byli špatní, a proto je potřeba, abyste se zlepšili. Nádhera… Ne, žádné zlepšování, jen vývoj, cesta, poznávání. Děláte to pořád dobře, jen třeba dnes úhledněji, praktičtěji, ladněji… Dohodnuto? A zase: nepospíchejte ani na svůj případný posun. Vaše duše si řekne. Ona ví. Už třeba jen tím, že vás přestane bavit v určitou chvíli nějaká technika a budete mít, ale zcela přirozenou, potřebu hledat něco jiného, udělat něco jinak.
A další věc: nikdo neumí všechno. V pletení, ani nikde jinde. Jakékoli porovnávání je nesmyslné, můžete se jen inspirovat. Každý jsme jiný, naprosto odlišné koktejly, schopností, předpokladů, vlastností, a ještě navíc každý na své vlastní cestě, takže co a jak chcete srovnávat? Nanejvýš sami se sebou, ale pozor na tu výše uvedenou záludnost o „zlepšování“. A že někdo něco učí, neznamená, že vše perfektně ovládá. Navíc třeba zrovna v pletení je snad doslova nekonečná škála možností, a to v různých směrech, že to ani není možné. Takže se uklidníme…
- „Nic mě nezastaví.“
Nenechte se odradit. Ale opět pozor – to neznamená, že máte plést něco, co vás nebaví, jen abyste si něco dokázali. To už úřaduje zase ego, a to po něm mrskněte klubíčkem…
Mluvím třeba o úpravě velikostí oděvů. To nedám! Ani pokoušet se nebudu. No, skutečnou překážkou jsou v tomto případě naše obavy, naše vzorce, naše strachy (selhání, méněcennost a tak dále) – zkrátka klasika, kterou jsme probírali již také nejednou. Tak nechte strach strachem, ať se třeba zjeví, a vy si v klidu zkuste tedy prostě třeba jen rozplést pár oček, která máte na jehlicích, o dalších pár oček – a kuk! – ono je to širší – a hele, já umím rozšiřovat oděv… V principu opravdu ; ) Nic jiného na tom není. Zkrátka krůček za krůčkem, jako v tom našem životě. Nesmíte se zaleknout velkého cíle, velkého kopce – i na ten půjdete krůček za krůčkem, nevyskočíte na něj najednou, ani by to nešlo. A po určitém počtu krůčků jste najednou nahoře!
- „Limity nejsou.“
Obzvláště pletení, jak už jsme si naznačili, nabízí nepřeberné množství příležitostí, jak se kreativně vyjadřovat: zmínili jsme spoustu stylů, způsobů, technik, materiálů, kombinací (přízí, barev), typů oděvů/doplňků… Navíc, když pletení pochopíte (a opravdu to není nic složitého), můžete si začít „hrát“ – vymýšlet nemyslitelné, kombinovat nekombinovatelné, zkoušet neznámé… Dívejte se, hledejte, zkoušejte, cizelujte, nepochybujte… Nechte svou duši a intuici, ať se vyřádí. Duše prostřednictvím vaší intuice vás bezpečně povede, a to přesně tam, kde máte být. Tam, kde je to pro vás nejlepší. Dělejte, co cítíte. Nepleťte ani něco, co je módní, přestože se vám to nelíbí – proč byste to měli dělat? Jestliže máte rádi přiléhavé svetříky, v over-size se budete cítit ztracení – a jak ten den navíc bude vypadat?
Tak, a teď si rukověť vytiskněte a dejte na vaše pletací místečko… Abyste nikdy nezapomněli, že radost můžete stvořit jen prostřednictvím radosti! ; )
Očka radosti na jehlicích a sluníčko v duši vám přeji!
